Nikoliv. V absolutní většině zemí Evropy územní princip úspěšně funguje několik staletí. Exekutor je, a stále bude motivován odměnou, ze které platí chod úřadu a svou mzdu. Znalost místních podmínek výrazně zlepší šance na vymožení pohledávky. Změna exekutora na návrh věřitele v důvodném případě (podjatost, nečinnost, vady v řízení) je nadále zachována.

Nikoliv. Velcí věřitelé to zvládnou ve světě, zvládnou to i u nás. Vícenáklady to věřitelům nepřinese, návrhy podávají elektronicky a je jím jedno, kam elektronické zprávy posílají – nic je to nestojí. Banky také zvládnou komunikovat se všemi soudy.

Rozhodně ne, dlužníci by se nestěhovali do míst, kde by byl exekutor „línější“. Nečiní to v případě soudů, notářů, policie. Lidé se stěhují za prací, za přírodou. Seriózní průzkumy nezachytily migraci obyvatelstva za „svým líným exekutorem“.

„Právo svobodné volby exekutora“ je pouhý mýtus, Ústava nárok nezná, soudce a notáře v dědickém řízení si též nikdo nevybírá. Volba svého exekutora se neosvědčila, vedla k exekučnímu boomu.
 

Nesmysl. Dosud se vymáhalo tak, že se znal věřitel s exekutorem. Věřitel vyvíjel nátlak na exekutora příslibem dalších exekucí, nebo zrušení obchodního vztahu. Výsledkem bylo drancování dlužníků. Platí, že čím větší úřad, tím větší obavy exekutora ze ztráty klienta. Teritorialitou se zruší vazby mezi věřitelem a exekutorem. Exekutor bude rozhodovat nestranně a nezávisle. Obdobně jako soudy, obdobně jako notáři. V souladu s Ústavou.
 

Některé úřady skutečně nedosahují rozměrů mamutích úřadů, ale bez problémů zvládnou několik tisíc exekucí ročně. Úřady jsou plně elektronizované. Všechny úřady provádí mobiliární exekuce.
 

Exekuční návrh bude podáván na elektronickém formuláři obdobně jako elektronický platební rozkaz, návrh na vklad do katastru nemovitostí, či do obchodního rejstříku, elektronické rozhraní automatizovaně rovnoměrně „kolečkem“ přidělí osobu exekutora, podle místa bydliště (sídla) povinného a zadané údaje a přílohy předá do exekutorova SW. Návrh se tedy stejně jako dnes podává podle § 35 odst. 1 e.ř. exekutorovi. Systém umožní i tisk návrhu. Elektronické rozhraní umožní i hromadné podávání návrhů.
 

Teritorialita zkrátí vzdálenost od exekutora k povinnému, což sníží náklady na cestovné a dopravu. Umožní využívat mírnější způsoby exekuce a eliminuje excesy. Povinný si dnes přes celou republiku nemůže osobně dohodnout splnění dluhu, provést zdarma splátku na pokladně, nahlédnout do spisu. Často nedisponuje ani prostředky na jízdné ani není schopen komunikovat elektronicky, i malá splátka na účet exekutora v bance stojí 50 Kč.
 

Počet osob na ohlašovnách je do 3,5  %  obyvatelstva.  80 % povinných má bydliště v místě, kde se fakticky zdržuje. Ti kdož se zdržují jinde, než udávají úřadům (většinou záměrně), i tak zpravidla bydlí v nejbližším okolí původní adresy. Nově po takovém dlužníku nebude současně pátrat 5 nebo 10 exekutorů z celé republiky – opakované exekuce na tutéž osobu postihují 60 % povinných osob v exekuci, průměr u nich je 5 exekucí na 1 osobu (!).
 

Náhrady cestovného jsou sice omezeny, ale dnes cesty uskutečňuje ke každé exekuci či k doručování témuž povinnému cestu jiný exekutor, navíc není a ani nemůže být omezeno přepravné či stěhovací náklady za přesouvané či zajištěné věci.