Dožádané subjekty, u nichž exekutor zjišťuje majetek povinného, budou zatěžovány výrazně menším množstvím dotazů - týž povinný bude jen u jednoho nejvýše u několika exekutorů, zatímco dnes dotazy posílá kterýkoliv ze 156 exekutorů a na každou z opakovaných exekucí se ptá každý zvlášť.
 

Souvisí, neboť současný systém najímání exekutora oprávněným vede k prorůstání  vazeb věřitel-advokát-exekutor, nezřídka i ke vzniku konglomerátů – spolků exekutora, vymahačské firmy a advokátní kanceláře, kdy už není jasné kdo je kdo. V situaci, kdy je závislý na přísunu práce od jednoho z účastníků exekučního řízení, jak sami slyšíte, o nezávislosti nelze mluvit.
 

Odporuje logice a principu činnosti soudních exekutorů.  Exekutor platí náklady úřadu a svou odměnu, takže je motivován, aby vymohl co nejdříve a co nejvíce, odměna je sražena až z vymoženého.

To je logický nesmysl. Myslíte, že exekutoři s ročním nápadem kolem 60 tisíc spisů ročně se každému spisu osobně věnují ? Exekutor nesmí být motivován mít co nejvíce exekucí. Přechod od kvantity ke kvalitě, zrušení klientelismu a zlevnění exekucí to je teritorialita. Kdybyste důsledně posoudil výkonnost úřadů, možná byste zjistil, že některé "malé" úřady vymáhají s vyšší úspěšností, než úřady velké. Mají totiž čas na osobní přístup ke každému řízení, a dohledat i majetek, který zpravidla velké úřady neodhalí, neboť nemohou znát místní poměry v celém ČR.