Marek Černoch, poslanec Úsvitu: Zrušit soudní exekutory možné není (parlamentnilisty.cz 24. 2. 2014)

Marek Černoch, poslanec Úsvitu: Zrušit soudní exekutory možné není

24. 2. 2014 14:23 
ROZHOVOR Podle údajů Exekutorské komory ke konci roku 2013 se exekuce týká více než milionu fyzických osob a téměř 150 tisíc právnických osob. Co změnit, na to se ParlamentníListy.cz ptaly poslance hnutí Úsvit Marka Černocha, který se danou problematikou legislativně zabývá. Co říkáte obrovskému množství exekucí probíhajících v České republice?

Podle údajů Exekutorské komory ke konci roku 2013 se exekuce týká více než milionu fyzických osob a téměř 150 tisíc právnických osob. To je vysoké číslo. Průměrný počet exekucí na jednu fyzickou osobu tak činí 3,5 exekuce, což se nijak výrazně nevymyká počtům exekucí v zemích, kde je obdobný právní systém, ale i tak je to alarmující. Exekuce jsou na pomyslné linii závěrem řetězce služba – dluh - soud - exekutor.  Jedním ze základních problémů u nás je velkoobchod s pohledávkami. Tito velkoobchodníci využívají služeb několika exekutorů a ti vymáhají dluhy po celé republice. To pomůže vyřešit teritorialita exekutorů, kdy zadávání exekucí bude prováděno nikoliv podle výběru věřitele, ale obdobně jako u soudu stanoveným rovnoměrným rozdělováním v soudním kraji, kdy si nebude moci věřitel vybrat svého exekutora. Nutno podotknout, že tím zmizí nešvar, kdy velkoobchodníci s pohledávkami požadovali od exekutorů úplatky za „dodávky“ exekucí, a tím se vlastně exekuce zdražovaly. Nutno ale říct, že nelze házet všechny exekutory do stejného pytle, opakované stížnosti se týkají jen některých z nich. Musíme zlevnit a zrychlit vymáhání pohledávek a postupně vytvořit efektivní systém dodržující práva obou stran.

Je jasné, že pokud existuje dlužník, který nesplácí dluh a vznikne soudní rozhodnutí, může poškozený vymáhat dluh přes exekutory. Ale jsou případy, kdy žádný dluh nevznikl, někdo si to jenom vymyslel, někoho zažaloval, a ten se proti žalobě nebránil, protože o ní ani nevěděl (nezdržoval se na své adrese). Pak měl náhle za dveřmi exekutora a v podstatě s tím již nemohl nic dělat. Připadá vám to spravedlivé?

Takové věci spravedlivé rozhodně nejsou, a i to je jeden z důvodů, proč chceme exekuční řád novelizovat. Taková situace je nepochybně protiprávní. Dotýká se zásadním způsobem postižených osob i jejich rodin, a tyto případy se při zjištění musí tvrdě trestat. Nebo ještě lépe, nenechat k nim vůbec dojít. Bohužel, hodně lidí si například nevyzvedává poštu a pak může dojít k problémům. Příkaz se musí minimálně 4krát poslat, z čehož 2krát do vlastních rukou, ale pokud si ho adresát nevyzvedne, nemůže se bránit. Když už k něčemu podobnému dojde, je nutné se bránit, podat odpor, odvolat se, může se také obrátit na poradnu a takový případ napadnout. Bohužel, lidé obecně podceňují právní systém a svá práva neuplatňují. Během konzultací s exekutory při tvorbě novely jsem se ptal často i na to, jak předcházet takovým případům ze strany poškozených lidí, a jejich doporučení je přebírat poštu, případně si zřídit datovou schránku a komunikovat s úřady. Pokud by takový případ i přesto nastal, okamžitě jej napadnoutMyslíte, že je přípustné, aby docházelo k omylům typu neoprávněných exekucí?

Je to nepřípustné, ale jak je vidět, stává se to. Lidé mi píší denně desítky mailů i dopisů, kde popisují své příběhy. Jak se do těchto případů a celkově do tohoto problému ponořuji, je to často shoda nešťastných okolností. Dlužník je například odsouzen k zaplacení, rozsudek je pravomocný, dlužník jej zaplatí, ale špatně vyznačí variabilní symbol nebo pošle nesprávnou částku. Mnohdy jsou chyby i v rozsudcích, takže věřitel platbu nezaregistruje a pošle k exekuci. Tato pak může probíhat standardním způsobem a dlužník má možnost podat návrh na zastavení tím, že předloží exekutorovi současně doklad o zaplacení a návrh na odklad. Do doby rozhodnutí exekutora nebo soudu se pak exekuce neprovádí. Pokud by exekutor vymáhal dále, ačkoliv by bylo rozhodnuto o odkladu nebo o zastavení, jednalo by se o závažné pochybení a opět je nutné takový případ napadnout.    

Co říkáte tomu, že se staly i případy, kdy si exekutor nezkontroloval rodné číslo  a provedl exekuci u člověka, který se jmenoval stejně jako viník, ale neměl s případem nic společného. To jsou pro nevinné lidi strašné zážitky a exekutor je za to většinou jen pokárán.

Možné to bohužel podle některých případů opravdu je, a takové pochybení může být tragické. Soudní exekutor zásadním způsobem vstupuje do práv obyvatel, jeho chyby mají tedy zásadní dopad a je nutno zajistit, aby chybovost byla co nejmenší, respektive žádná. Pokud jde o důvody chybovosti, z toho, co jsem viděl a mluvil s exekutory, jde o to, že například existují dvě osoby stejného jména, stejného data narození, a soud v rozsudku uvádí právě pouze datum narození. Nebo se může stát, že v rozsudku je vadné datum narození a shodou okolností je totožné s jinou osobou, která s dluhy nemá nic společného. Bohužel chybovost je neodstranitelným aspektem lidského chování a je nutné se snažit chybovost snižovat a umožnit mechanismy k opravě. Člověk je omylný, zásadně však nesmíme připustit úmyslné poškozování práv obyvatel.  

Myslíte si, že tresty pro exekutory, kteří takto pochybili  a jednoznačně nevinným lidem způsobili veliké potíže, jsou adekvátní?

Nejsou adekvátní. V tom množství exekucí se chyby stávají, ale nelze to brát tak, že se to prostě stalo. Člověk není číslo spisu a řečeno vojenskou terminologií, „ztráty nejsou přijatelné“. Je to velmi citlivá situace, člověka to může psychicky zničit, a pokud je to neprávem, má za to být ten, kdo to způsobil, potrestán. Stejně tak se nedají přehlížet oprávněné exekuce, ve kterých byl ale vyvíjen psychický nátlak, například odebráním osobních věcí, které neměly sice žádnou cenu, ale člověk k nim měl velkou citovou vazbu, nebo odebráním zdravotních pomůcek. Ani exekutoři to nemají často jednoduché, ale deptat lidi tímto způsobem je absolutně protiprávní a amorální. Pokud se něco takového stane, je důležité nenechat to být a obrátit se na úřady, protože oběti neoprávněných exekucí nebo chyb exekutorů lze odškodnit z pojištění exekutorů a postupem podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Mimo lidských pochybení exekutorů musíme umožnit správný výkon exekuce jednoznačnými zákony, bezporuchovou a dostupnou službu elektronizací státní správy a nezbytnou preventivní činností. Také zmíněná teritorialita zajistí, aby exekutor plně a osobně řídil svůj úřad, a tím dohlížel na jednotlivé spisy.

Mnohdy za nezodpovědné chování svého příbuzného nesou starosti s exekucí rodiče, či jiní příbuzní, nebo známí, u kterých momentálně tento člověk bydlí. Nebylo by spravedlivější, vymáhat dluh jednoznačně po tomto člověku tak, aby se to nedotklo nevinných lidí?

Takové případy jsou jednoznačně protiprávní. Exekuční řád je postaven na odpovědnosti dlužníka a nelze postihovat majetek třetích osob. Pokud se to děje, je nutné protestovat – u exekutora, u soudu, na Exekutorské komoře, na Ministerstvu spravedlnosti i informovat poslance a senátory. Také média mají velký vliv na řešení nesprávností.
Dalším problémem jsou náklady na exekuční řízení. Ví se, že exekutoři si přidělují kauzy tak, aby byly daleko a oni museli dojíždět pokud možno přes celou republiku, čímž se náklady na exekuci značně navýší. Kde je jejich etický kodex, kterým by se měli řídit?

Z velké části tento problém vyřeší právě teritorialita s rovnoměrným rozdělováním exekucí. Povinný neboli dlužník bude postihován exekutorem v blízkosti svého trvalého pobytu, dosáhne se rovného postavení dlužníka na rozdíl od současné praxe, kdy věřitel, který exekuci zadává, si vybere exekutora, který přislíbí drsnější exekuci. Nutno dodat, že exekutoři si „kauzy“ nepřidělují, to činí věřitel. Bohužel, média často nahrávají exekutorům. Informují veřejnost o drsných praktikách některých exekutorů, a tím nevědomky „přihrávají“ těmto exekutorům další kauzy, protože věřitelé pak vyhledávají právě tyto exekutory. Nastavením teritoriality lze také počítat se snižujícím se počtem exekucí, protože lze předpokládat, že exekutoři budou žádat zálohy a tím se přesune část odpovědnosti za pohledávky na věřitele, zda exekuci zadá či nikoliv. Omezí se tedy cílené vytváření pohledávek regulačním principem obdobně jako u soudního poplatku.  

Máte nějaký plán, jak tyto a podobné situace řešit?

Bezútěšnou situaci velkou částí řeší teritorialita soudních exekutorů s rovnoměrným rozdělením. Návrh zákona jsme předali do legislativního procesu a předpokládáme, že o celé věci se bude široce jednat, protože se jedná o zásadní změnu. Dosud se o zásadních změnách jen hovořilo a nechceme dál planě slibovat. Přišli jsme, po konzultacích s exekutory, právníky a dalšími odborníky, s hotovým řešením a snažíme se pro náš návrh získat podporu i u jiných parlamentních stran. Nutno říci, že většina oslovených v našem návrhu také vidí velký posun a budeme bojovat, aby tento návrh prošel. Teď zajišťujeme odborné semináře, na které zveme všechny, kterých se tento problém dotýká. Cílem je obecná zásada obsažená v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práva a svobod – všichni účastníci jsou si v řízení rovni. To je pro nás zásadní. Aby exekutor již nebyl „nástrojem“ věřitele, ale nezávislým a nestranným orgánem veřejné moci.

 Zrušit soudní exekutory možné není. Téměř každý člověk slovo „exekutor“ zná, a stejně je rok co rok více než tři čtvrtě milionu nových exekucí, a to nepočítáme soudní výkon rozhodnutí nebo daňové a správní vymáhání. Dnešní doba je dobou na dluh. Tak to je a bude asi ještě dlouho. Lidé si berou hypotéky, úvěry na cokoli, věci na splátky, auta na leasing atd., na čemž nevidím nic špatného, pokud ví, kam až mohou zajít. Každý je a musí být odpovědný za svá rozhodnutí. Ale stačí se podívat na předvánoční reklamy a možnosti všelijakých půjček, a někdy může být toto rozhodnutí obtížné. Statistiky říkají, že právě tyto „rychlé půjčky“ pak často končí exekucí, a stejně je lidé stále více využívají. Zde například vidím preventivní roli státu a médií, aby, když už se takové „služby“ propagují, měly daná jasná pravidla a jasné podmínky. Pak už je na každém, aby zvážil svoje možnosti a rozhodl se zodpovědně. Jedinou možností, jak zrušit exekutory, by tedy bylo, aby se buď nedlužilo, nebo se splácely dluhy včas. A to se asi nestane.

Hledáme tedy způsoby efektivního řešení situací, kdy není dluh řádně splacen. Jednou z možností je zavedení tzv. principu vymáhání před exekučním titulem. Tedy – vyjmenované společnosti (např. orgány veřejné moci, dopravní podniky, banky, dodavatelé elektrických energií či telefonní operátoři) - by předaly zdokumentovanou pohledávku (např. do 1000 Kč) přímo exekutorovi, který by doručil a vymohl. Pokud by dlužník neprotestoval, zaplatil by do určité lhůty jistinu a mírný poplatek,  jinak by exekutor postihl movitý majetek nebo mzdu. V případě, že by dlužník s pohledávkou nesouhlasil, věc by se řešila soudně. Pokud by vyjmenovaná společnost porušovala principy, byla by ze seznamu vyškrtnuta a přišla by o výhodu rychlého vymáhání. Toto přelomové vymáhání by se mohlo provádět pouze za předpokladu teritoriality exekutorů, přičemž v tomto případě pouze v místě obvodu okresního soudu. Celkové náklady by se tedy výrazně snížily, a vymoženo by bylo bez úroků např. do měsíce po splatnosti. Jednou z příčin vysokých částek jsou náklady na právní věci, což by tímto odpadlo.

Nutno říci, že slušní exekutoři vymáhají efektivně, takže spíše bych se přiklonil k tomu, aby se po určité době po zavedení teritoriality stav vyhodnotil, a případně se za nových podmínek zrušila tzv. vícekolejnost vymáhání. Také nerozumím, že koaliční smlouva navrhuje, aby se nemohly vymáhat správní poplatky exekutory – už vidím, jak starostka malé obce sama vymáhá po pracovní době poplatky za odpad.

Je známo, že do problémů, které končí exekucí, se často dostávají lidé, kteří nedokážou dobře vyhodnotit situaci a včas zareagovat na blížící se nebezpečí exekuce. Nemyslíte, že by bylo dobré všeobecně zvýšit povědomí lidí o tom, jak se v těchto situacích bránit a hlavně, že je třeba je řešit bezodkladně?

To je základní bod - informovanost lidí, protože žádný zákon nebude nikdy vyhovovat všem, lidé si dál budou půjčovat, a tím bude i dál v některých případech docházet k exekucím. Lidé musí ale vědět, na co mají právo a nárok, a jak se v takovém případě chovat. Úsvit připravuje Akademii, což bude seriál osvětových seminářů v různých oblastech, právě třeba i o tom, jak postupovat v případě exekuce. Budeme tam mít odborníky, kteří lidem poradí a dle ohlasů lidé o informovanost velmi stojí. Dalším projektem, o kterém jednám, je pořad podobného zaměření v TV.

Jak už zde bylo řečeno, musíme najít způsob, jak ochránit věřitele, ale přitom minimalizovat často až devastaci lidí, kterých se exekuce dotkla. Takové vymáhání pohledávek je nepřípustné. Nikdo neví, jestli se příště exekuce nedotkne právě jeho, a to třeba i omylem. Čeká nás v tomto směru ještě hodně práce, ale věřím, že se nám situaci na poli exekucí povede usměrnit.