K analýze ministerstva spravedlnosti

Platforma za teritorialitu jako řádný člen pracovní skupiny ústavně právního výboru k problematice postavení exekutorů a exekučnímu řád předkládá
v y j á d ř e n í
k „Analýze Exekučního řízení s akcentem na problematiku teritoriality“
předložené ministerstvem spravedlnosti ČR.

Podrobně jsme se seznámili s předloženým materiálem. Jsme přesvědčeni, že materiál může být určitým námětem k zamyšlení, není jej ale naprosto možné podávat jako analýzu exekučního řízení či důvodů pro zavedení místní příslušnosti či důsledků takového uvažovaného legislativního kroku.
Autor materiálu se, bohužel, vůbec nevěnuje exekucím jako celospolečenskému jevu a fenoménu, který při téměř 4 milionech běžících exekučních řízení vážně postihuje nejméně 10 % populace naší republiky. Tento stav byl i důvodem, proč zavedení systému místní příslušnosti soudních exekutorů lídři koaličních stran přislíbili voličům, strany zařadily do svých volebních programů a následně pojaly do koaliční smlouvy, která je součástí vládního programu (bod 9.5: „Exekutoři nesmějí být vzájemně si konkurujícími podnikateli usilujícími o získání co nejvíce exekucí. Má jít o zástupce státu objektivně vykonávající právo a šetřící práva jak věřitele, tak dlužníka“).

V ostatním textu však podrobuje autor teritorialitu spíše kritice z úzkého pohledu oprávněného, zejména institucionálního: str. 18. ...“musel by institucionální či korporátní oprávněný komunikovat namísto s jedním exekutorským úřadem se všemi 160 v současné době fungujícími exekutorskými úřady. Tato skutečnost by zaručeně zapříčinila podstatné zvýšení nákladů oprávněného.“... dále se autor (zřejmě čerpal z podkladů exekutorského úřadu v Přerově) polemicky zabývá důvody uchování velkých hráčů na trhu . ...“Je tedy otázkou, proč nutit oprávněné spolupracovat se soudními exekutory, kteří jim nejsou schopni zajistit požadované služby, kteří současně nejsou personálně, popř. ani příslušným know-how vybaveni na případné několikanásobné zvýšení vedených exekučních řízení a naopak nutit velké hráče na trhu k hromadnému propouštění zaměstnanců, často v ekonomicky slabých regionech (např. Přerov).“...str 19. Z jakých podkladů autor vychází, jasné není a s těmito závěry nejen, že nelze souhlasit, ale je třeba se proti nim i ohradit. Není důvodu se domnívat, že soudní exekutor, který je schopen administrovat stovky řízení ročně, nebude schopen stejným způsobem zúřadovat tisíce, když otázka administrace spisů závisí pouze na počtu zaměstnanců exekutora.
Autor v materiálu identifikuje jen některé dílčí problémy v oblasti exekuční činnosti nazíraje z úzkého pohledu výkonu státního dohledu, aniž by se ale zabýval jejich možným přetrvání v systému místní příslušnosti, což ale mělo být i dle názvu materiálu jednou z jeho hlavních náplní. Neakcentuje, že tyto problémy nejsou příčinami neuspokojivého stavu v exekuční oblasti, ale důsledkem tohoto stavu. Materiál tak naprosto postrádá východiskové statistické údaje, z nichž by bylo možné objektivně posoudit sociální a ekonomické aspekty a dopady exekuční problematiky a činnosti exekutorů a to ani z pohledu historického ani z pohledu očekávaného vývoje a dopadu navrhovaných změn. V celém dokumentu se objevují čísla pouze v tabulce vývoj počtu exekucí, počet kontrol a kárných řízení a „procento úspěšnosti“. Procento úspěšnosti je ale naprosto nepodložené, bez uvedení zdroje(!) a (bohužel) zcela mimo realitu: „současná úspěšnost exekučního řízení se pohybuje kolem 60 % a alibistickým zjemněním tohoto vymyšleného údaje: „(procento je mírně zvyšováno exekucemi na nepeněžitá plnění, zejména provedením vyklizení, reálná vymahatelnost peněžitých plnění je procentuálně poněkud nižší, odhadujeme na 30-40%“ nemůže tuto blamáž napravit (to by musely údajně převážně úspěšné exekuce na nepeněžité plnění tvořit polovinu všech exekucí - ve skutečnosti ale nepředstavují ani 1% z celkového počtu!). Podle údajů z exekuční praxe netvoří aktuálně úspěšné exekuce na peněžité plnění ani 20 % všech exekucí co do počtu, natož co do objemu vymožených prostředků.
Předložený materiál má podle našeho názoru neskrývaně tendenční charakter – jako by byl napsán na objednávku obhajoby dosavadního systému svědčíce ve prospěch „velkých hráčů na trhu“ a tzv. „institucionálních oprávněných“ (tyto sám autor konec konců definuje v článku 5. věnujícím se podle nadpisu „zásadě rovného postavení stran“ a v poznámce č. 39 na str. 16). Na dokreslení -  k utvrzení uvedené pozice hned v následujícím odstavci dochází autor k naprosto paradoxnímu závěru o upřednostňování zájmů povinných exekutorem, ač předchozí text jasně a evidentně deklaruje naopak upřednostňování oprávněných ze strany exekutorů (!).
Podle našeho názoru je materiál pro objektivní posouzení vhodnosti zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů a popřípadě k definování dalších problémů v oblasti exekučního řízení a nástinu jejich řešení nezpůsobilý. Hlavní rozpory, jež nás k tomuto stanovisku vedou, uvádíme v příloze č. 1.
Navrhujeme, aby materiál byl dopracován, tak jak konec konců autor zmiňuje – aby byla provedena komplexní analýza exekučního prostředí v České republice a to i za účasti odborníků z řad soudců a z této analýzy aby vzešly konkrétní návrhy na řešení exekuční problematiky, strukturu navrhovaných východiskových dat uvádíme v příloze č. 2.

mluvčí Platformy za teritorialitu :

JUDr. Ing. Petr Kučera                       Mgr. Petr Polanský
Soudní exekutor Kladno                     Soudní exekutor Liberec
nám. Starosty Pavla č. 5                    Voroněžská 144/20
272 01 Kladno                                    460 01 Liberec

Platforma za teritorialitu je výzva skupiny soudních exekutorů určená veřejnosti. Platforma usiluje o přijetí zákona, jenž nastaví podmínky pro spravedlivé vymáhání, které nebude pro dlužníky likvidační. Platforma za teritorialitu navrhuje zavedení systému územní působnosti exekutorů, který bude odpovídat územní působnosti krajských soudů ve spojení s motivačními prvky, tak jak je obvyklé v ostatních státech Evropy.