Text novely zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti

Sněmovní tisk 127/0, část č. 1/4 Novela z. o soudních exekutorech a exekuční činnosti

ZÁKON

ze dne …………………2014,

kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona
č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona
 č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona
č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona
č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákon č. 89/2012 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., 45/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 340/2013 Sb., a zákona č. 344/2013 Sb., se mění takto:

1 § 28 zní:

(1) K vedení exekuce je příslušný exekutor se sídlem v obvodu krajského soudu, v jehož obvodu je obecný soud povinného.

(2) Exekutorům se sídlem v obvodu téhož krajského soudu se exekuční návrhy rozvrhnou rovnoměrně. Podmínky rozvrhu stanoví exekutorská komora vnitřním předpisem.

(3) Exekuci vede ten exekutor, který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.“

2. V § 29 odst. 11 se slova „ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a“ nahrazují slovy „exekutor určený podle § 28,“.

3. V § 37 odst. 4 se za slova „další oprávněný“ vkládají slova „postupem podle § 28“.

4. § 38 zní:

(1) Exekuční návrh lze podat pouze na formuláři.

(2) Z exekučního návrhu musí být patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu^7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince^7d),7e), a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.

(3) Exekuční návrh lze podat v listinné nebo elektronické podobě; to platí obdobně pro dokládání listin prokazujících skutečnosti uvedené v návrhu a pro exekuční titul.

(4) Exekuční návrh v elektronické podobě může podávat pouze osoba podepsaná uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu.

(5) Komora stanoví náležitosti formulářů na podávání exekučních návrhů. Formuláře Komora zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

5. § 44b včetně nadpisu nově zní:

6. 㤠44b

Změna exekutora

1. Na návrh exekutora, který vede exekuci, převezme další exekutor exekuci postupem podle § 28 odstavce 2; postup podle odstavce 1 tím není dotčen.

2. Požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne postupem podle § 28 odstavce 2, že exekuci bude vést jiný exekutor a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí; postup podle § 28 odstavce 1 tím není dotčen.

3. Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.

4. Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo b) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.

5. Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce 2 nese oprávněný.“

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
 

Důvodová zpráva

Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Předkladatelé tímto návrhem reagují na naprosto nepřijatelnou praxi vyřizování exekucí. Cílem návrhu je zásadní změna provádění exekuční činnosti. Tím je zavedení teritoriálního krajského principu s rovnoměrným rozvrhem.

Volná volba exekutora se jednoznačně neosvědčila. Bohužel dnes vede k obchodu a přeprodávání pohledávek. Nepředpokládalo se, že exekutorské úřady v podstatě ovládnou správci velkých portfolií, kteří pořádají výběrová řízení na exekutorské úřady, přičemž kromě technické způsobilosti požadují „vratky“ z odměny exekutora. Náklady na vymáhání pak hradí povinní ve formě neoprávněně účtovaných nákladů. Původně sledovaná výhoda oprávněných pro svobodnou volbu exekutora se zcela minula účinkem, jejím přímým dopadem je vyšší zatížení povinných.

Omezení „tržního“ prostředí zamezí s konečnou platností většině excesů v exekuční činnosti a povede k eliminaci kupčení s pohledávkami za provize, což vše povede ke zlevnění exekucí. Exekutoři tedy nebudou závislí na oprávněných, kteří diktovali své podmínky, a kterým nezřídka platí za pravidelný přísun exekučních návrhů. Tyto provize nakonec stejně zaplatí povinní, obvykle ve formě dodatečných nákladů.

Rovnoměrný rozvrh na území působnosti krajského soudu zvýší efektivitu vymáhání založenou na místní znalosti a minimalizaci nákladů. Náklady za přejíždění vykonavatelů z druhého konce republiky se stejně projeví na zvýšených nákladech a uhradí to povinní. Průtahy v činnosti exekutorských úřadů s krajskou a rovnoměrně rozvrhovanou agendou se neočekávají, protože je exekutor stále motivován odměnou za vymožení.

Krajský princip na rozdíl od okresního principu řeší případné komplikace rozdělování u okresů, kde nebude (dočasně) jmenován exekutor a zrovnoměrňují nápad, který je vyšší ve větších městech a v určitých okresech. Lze zvážit sloučení nápadu pro Prahu a Středočeský kraj z důvodů centralizace územního specifika. Rovnoměrné rozdělování nápadu zcela odstraňuje monopolizaci a účelovost výběru určitého exekutora. Rovnoměrný nápad je běžný u soudů, notářů i u správního rozhodování. Ve většině Evropy (s výjimkou Slovenska a Albánie), je zaveden teritoriální princip.

Podmínky rozvrhu stanoví vyhláška. Komora povede automatizovaný systém výběru exekutora příslušeného k vedení exekuce, kterému po obdržení exekučního návrhu tento postoupí včetně všech připojených příloh. Doručením je zahájeno exekuční řízení. Obdobným postupem se určí exekutor při změně podle § 44b.

Dosavadní princip slučování exekucí zůstane nezměněn, jeden exekutor bude vymáhat pohledávky za jedním určitým povinným. Jestliže nastanou výjimečně důvody pro přesunutí spisů jinému exekutorovi (nemoc, požár úřadu) lze, opět rovnoměrně předat dalším úřadům spisovou agendu (§44b).

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

Navrhovaná úprava nemá žádná přímý ani nepřímý dopad na státní rozpočet, ani na rozpočty krajů a obcí.

Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, neboť je neregulují.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavou ani ústavním pořádkem České republiky.

Zvláštní část

K článku I

Navrhuje se zavedení teritoriálního krajského principu s rovnoměrným rozvrhem. K vedení exekuce tak má být příslušný exekutor se sídlem v obvodu krajského soudu, v jehož obvodu je obecný soud povinného.

V bodě 4 článku I se upravuje postup podle § 28 je nutné upravit možnost hromadného rozesílání exekučních návrhů pro správce velkých souborů pohledávek při dodržení rovnoměrného rozvrhu. Zavádí se podání exekučního návrhu na formuláři. Postup při elektronickém podání exekučních návrhů je obdobný jako podání do obchodního rejstříku podle § 32 dosavadního zák. č. 513/1991 Sb. Současně je umožněno podání prostřednictvím písemného formuláře. Vždy je však nutné zadat návrh prostřednictvím dálkového přístupu, který načte do formuláře adresu a jméno příslušného exekutora podle § 28. Formulář se následně vytiskne, podepíše, přiloží listiny a doručí, či předá do podatelny příslušného exekutora. Komora stanoví náležitosti formuláře a povede rozhraní, jehož prostřednictvím bude návrh principem rovnoměrnosti rozesílán na elektronické podatelny exekutorských úřadů.

K článku II

Navrhuje se, aby zákon vstoupil v účinnost 1.1.2015, což umožní menším úřadům vyřešit technické a personální zajištění a velkým úřadům přípravu na omezení rozsahu.

V Praze dne 21. února 2014

Marek Černoch v. r.

Tomio Okamura v. r.

Jaroslav Holík v. r.

Martin Lank v. r.

Karel Fiedler v. r.

Olga Havlová v. r.

Jana Hnyková v. r.

Augustin Karel Andrle Sylor v. r.

Stanislav Berkovec v. r.

Václav Snopek v. r.

Kateřina Konečná v. r.