Poslanecký návrh zákona o teritorialitě je v legislativním procesu

Sněmovní tisk 127/0, část č. 1/4 Novela z. o soudních exekutorech a exekuční činnosti

Návrh poslanců Marka Černocha, Tomia Okamury, Jaroslava Holíka, Martina Lanka, Karla Fiedlera, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Augustina Karla Andrleho Sylora, Stanislava Berkovce, Václava Snopka a Kateřiny Konečné na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů byl 24. února 2014 v 8:54 rozeslán poslancům.

Platforma za teritorialitu podporuje tento návrh teritoriality. Domníváme se, že obsahuje všechny důležité úpravy, které by po schválení vedly ke stabilizaci vymáhání práva v České republice.

Z důvodové zprávy :

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Předkladatelé tímto návrhem reagují na naprosto nepřijatelnou praxi vyřizování exekucí. Cílem návrhu je zásadní změna provádění exekuční činnosti. Tím je zavedení teritoriálního krajského principu s rovnoměrným rozvrhem.

Volná volba exekutora se jednoznačně neosvědčila. Bohužel dnes vede k obchodu a přeprodávání pohledávek. Nepředpokládalo se, že exekutorské úřady v podstatě ovládnou správci velkých portfolií, kteří pořádají výběrová řízení na exekutorské úřady, přičemž kromě technické způsobilosti požadují „vratky“ z odměny exekutora. Náklady na vymáhání pak hradí povinní ve formě neoprávněně účtovaných nákladů. Původně sledovaná výhoda oprávněných pro svobodnou volbu exekutora se zcela minula účinkem, jejím přímým dopadem je vyšší zatížení povinných.

Omezení „tržního“ prostředí zamezí s konečnou platností většině excesů v exekuční činnosti a povede k eliminaci kupčení s pohledávkami za provize, což vše povede ke zlevnění exekucí. Exekutoři tedy nebudou závislí na oprávněných, kteří diktovali své podmínky, a kterým nezřídka platí za pravidelný přísun exekučních návrhů. Tyto provize nakonec stejně zaplatí povinní, obvykle ve formě dodatečných nákladů.

Rovnoměrný rozvrh na území působnosti krajského soudu zvýší efektivitu vymáhání založenou na místní znalosti a minimalizaci nákladů. Náklady za přejíždění vykonavatelů z druhého konce republiky se stejně projeví na zvýšených nákladech a uhradí to povinní. Průtahy v činnosti exekutorských úřadů s krajskou a rovnoměrně rozvrhovanou agendou se neočekávají, protože je exekutor stále motivován odměnou za vymožení.

Krajský princip na rozdíl od okresního principu řeší případné komplikace rozdělování u okresů, kde nebude (dočasně) jmenován exekutor a zrovnoměrňují nápad, který je vyšší ve větších městech a v určitých okresech. Lze zvážit sloučení nápadu pro Prahu a Středočeský kraj z důvodů centralizace územního specifika. Rovnoměrné rozdělování nápadu zcela odstraňuje monopolizaci a účelovost výběru určitého exekutora. Rovnoměrný nápad je běžný u soudů, notářů i u správního rozhodování. Ve většině Evropy (s výjimkou Slovenska a Albánie), je zaveden teritoriální princip.

Podmínky rozvrhu stanoví vyhláška. Komora povede automatizovaný systém výběru exekutora příslušeného k vedení exekuce, kterému po obdržení exekučního návrhu tento postoupí včetně všech připojených příloh. Doručením je zahájeno exekuční řízení. Obdobným postupem se určí exekutor při změně podle § 44b.

Dosavadní princip slučování exekucí zůstane nezměněn, jeden exekutor bude vymáhat pohledávky za jedním určitým povinným. Jestliže nastanou výjimečně důvody pro přesunutí spisů jinému exekutorovi (nemoc, požár úřadu) lze, opět rovnoměrně předat dalším úřadům spisovou agendu (§44b).